Foto a text Astarte
Tak jsem se pořád těšila na ty zasněžené fotky na únorovou stránku kalendáře a kde nic tu nic. Teď, když mám stránku hotovou, je samozřejmě předpověď počasí sněhu plná a za týden jedeme do Orlických hor – snad nebudu muset dělat zachumelený březen 🙂 Ale úplně bez sněhu naštěstí nebude ani ten únor. Stihla jsem vyfotit pár fotek při návštěvě na Vysočině, kdy zrovna napadlo asi pět centimetrů.
Lednovou kalendářovku jsem měla takovou tvarově i barevně bohatou, na únor jsem zatoužila spíše po jednoduché eleganci. Navíc mám aktuálně zase období, kdy mi šití na stroji přijde jako naprosto nutný doplněk stránky – střídá se mi to periodicky s lepenkovým die-cut ornamentem a bílými brads.
Jenže šít stránku do kalendáře není žádná legrace – tedy nemůžu prošít přímo podklad v kalendáři, protože na druhé straně číhá listopad, kde mi prošití může překážet. Jednou jsem se hecla a ručně jsem všila do kalendáře oboustranný kruh, který pasoval do obou stránek, a ukončení bylo na každé straně pěkně schované. Byla to taková hezká scrapbooková parádička pro dobrý pocit, ale běžný obdarovaný člověk si toho ani nevšimne, natož aby to ocenil 🙂
Asi si říkáte, proč to vlastně řeším a nehodím lososový podklad pod celou stránku, ale měla jsem jen zbylé pruhy. V takových případech si vypomáhám černými papíry, kterými jsou vyloženy plastové kapsy do alb (dvacítky AMM alba mají černé, třicítky bíle) – škoda černé strukturované čtvrtky. Navíc je tenhle papír tak akorát tenký a pevný, aby stránku udržel ale zbytečně nezvýšil. S oblibou ho používám i na tenké rámečky (tedy obdélník papíru pod fotkou), kdy na dvoumilimetrovém rantlíku kolem fotky stejně nějaká struktura čtvrtky nemá šanci vyniknout.
Takže stránku podložím černým papírem, který ve výsledku nebude vůbec vidět, a na něj si pruhy papírů a fotku. Pokud mám v úmyslu po kraji prošívat, musím na to myslet již při lepení a dát si proužky lepicí pásky dál od kraje. Je to drobnost, ale lepidlo z pásky se pak chytá na jehlu šicího stroje a musím ji čas od času očistit, aby to nedělalo neplechu. Prošívání oboustranné lepicí pásky je ostatně nepříjemné i při ručním šití.
Jak jsem již avizovala, stránka je tentokrát velice jednoduchá – dva pruhy papíru tón v tónu k fotce, necelé dvě vločky, tři svorky a šití. Při vlepování kalendářové stránky, která obsahuje ze zadní strany nožičky svorek nebo jiné vystupující prvky, používám takový kombinovaný způsob lepení, protože samotná oboustranka má tendenci se odlepovat (zejména na kalendáři, kde je postavena skoro kolmo). Do rohů a prostředka dám oboustranku a mezi to něco Diamond Glaze. Oboustranka stránku pěkně přichytí, aby měl Diamond Glaze čas zaschnout (nemusím to držet), a pak už se to časem neodchlipuje, protože Diamond Glaze.
A už mám nalepeno a stránka dělá doma ozdobu. Byla schválena i mým manželem, který lednovou ohodnotil jen posupným pohledem. Strašně nesnáší, když vystřihuji lidi z fotek 🙂 Jo a Míša se nějak fláká, ta ještě pro babičky nemá hotovo.
