Foto a text Astarte + foto Katka T.
Vánoce se blíží a není nad ručně dělaný dárek, který představuje takové to osobnější pojetí obdarovávání. Post-it bločky s lepicími papírky jsou šikovné na nejrůznější poznámky, nákupy nebo k telefonu. Ve vašem vlastním scrapbookovém provedení budou i krásným osobním dárkem.
Základ výroby je jednoduchý. Potřebujete nějaké čtvrtky, nejlépe oboustranné, dále samotné bločky a běžné potřeby jako nůžky, pravítko, lepidlo, atp. Na rýhování jsem použila vyschlou propisku, ale samozřejmě můžete mít i speciální nástroj. Další potřeby záleží na tom, jaké zvolíte zavírání krabiček bločků. Kromě toho jsem v papírnictví objevila i maličké propisky, které se k bločkům krásně hodí, případně si vystačíte s Ikea tužtičkami.
Z oboustranné čtvrtky třicítky si uřízněte pruh o malý kousek širší než bloček – záleží na tom, jak velký přesah se vám líbí. Protože jsem krabiček vyráběla (a ještě budu) vícero, připravila jsem si na rýhování rovnou šablonu s čarami, které jsem si rozměřila podle velikosti bločku. Bloček má rozměry 75 mm x 75 mm, výšku necelých 10 mm a moje rozměry krabičky jsou: horní část víčka 65 mm, hrana dolů 10 mm, spodní díl 80 mm, hrana nahoru 10 mm a dolní část víčka 50 mm (vpodstatě stačí, aby se obě části překrývaly). Dělala jsem i různé pokusy s vkládáním tužky dovnitř krabičky, to je potřeba přidat kousek na spodním dílu, aby se nad bločkem udělalo místo. Ale bez tužky s propiskou zasunutou za takový ten čvančl na boku to bylo jednodušší .. alespoň pro mne a mé výpočty 🙂
Převážně jsem tvořila z tvrdých oboustranných papírů (nasyslené zásoby MME), ale vyzkoušela jsem i jednu variantu z obyčejné čtvrtky polepené tenkým papírem a navíc jsem přidala něco razítkování .. také to má něco do sebe.
Zapínání jsem řešila dlouho. První pokus byl na magnet (jsem přec moderní žena!), nicméně magnetická lepicí páska těžce propadla. Ano, přelepila jsem jednu stranu čtvrtkou.. z estetických důvodů (a co mi to dalo práce) .. ale ta páska nedržela nijak zvlášť ani sama na sobě. Na přicvaknutí na ledničku by byla dobrá, na zapínání krabičky mizerná.
Další zapínání bylo na suchý zip, to bylo dobré a jednoduše se aplikovalo. Samolepicí kolečka suchého zipu seženete v galanterce, jen jsem je při lepení vzala ještě vlastním důkladnějším lepidlem. Přesné umístění obou protilehlých koleček snadno vyřešíte tak, že je spojíte k sobě, nejprve přilepíte jednu stranu a poté krabičku zavřete, takže se druhá strana lípne na to správné místo.
Následoval pokus s kloboukovou gumou a přišitým knoflíkem. Není to špatné, jen je k tomu třeba udělat horní část víčka kratší, aby se guma při zapínání měla kam natáhnout – ne jako ta moje 🙂 Zapnout sice jde, ale nedělá se to úplně snadno. Celkově mi to přišlo .. prostě moc pracné 🙂
Mnou nejvíc preferovaná varianta zapínání je, že horní část víčka zúžíte do takové .. hmm .. záložky .. a do spodní části víčka vyříznete díru na zasunutí. Pro lepší zasouvání jsem díru řezala nadvakrát, aby měla asi milimetrovou šířku, ne jenom pouhé proříznutí čtvrtky. Má to krom jiného tu výhodu, že můžete obě strany víčka otočit dolů a zasunout do sebe pod bločkem – tak vytvoříte něco jako stojánek a bloček může ležet připravený bez nutnosti před použitím otevřít.
A tady už jsou post-it bločky v plné parádě s nazdobenými víčky .. i když samozřejmě se dá zdobit i mnohem víc 🙂
Moje Míša, když to viděla, byla naprosto nadšená .. a hned se taky pustila do bločků a krabiček. Bude z nich dobrý dárek pro spolužačky k Vánocům. A já mohu tímto potvrdit, že variantu se suchým zipem zvládne i sedmileté dítě 🙂
Nakonec jsem ještě vyzkoušela vlepit místo bločku malý lepený notýsek. Není v tom samozřejmě žádný problém – princip je stejný. Ovšem já jsem chtěla vložit ještě stylově olepenou Ikea tužtičku a tak jsem se zamotala do svých výpočtů, že výsledek je opravdu .. řekněme zajímavý. Na hraně mám jedno přeložení navíc – ale udělal jsem z nouze cnost, zvýraznila ho, aspoň se tam tužtička lépe vmáčkne. Záložku na horním víčku jsem ozdobila odstřiženými růžky, takže to vypadá jako „oslí uši“. Dodatečně si myslím, že by nebylo třeba růžky ani stříhat, jen řádně ohnout a přilepit. Jenže když jsem vyměřovala záložku a díru na víčku, udělala jsem to bez vložené tužtičky. Takže jsem ve finále zjistila, že tam mám díru 😀 Záložku jsem elegantně prodloužila .. pro změnu až moc .. a celkový výsledek je rozhodně jedinečný 🙂
Katka T. nám poslala další možnost „uzavírání“ bločků…
