Foto a text Limetka
Moje dvouletá dcera miluje, když před ní hraji divadélko s panenkami a všelijak se pitvořím. Proč ne, dělá mi to radost. Abych si ulehčila situaci, rozhodla jsem se vyrobit si pohádkové pomocníky – maňásky. Šicí stroj nevlastním, proto padla volba na filc, protože se netřepí a ruční šití mu body naopak přidává.
Jelikož jsem z filcu nikdy předtím nedělala a ani maňásky jsem nikdy nevyráběla, nutně mě čekalo několik překážek, překvapení a různých zjištění. A ráda se o ně podělím, ať můžete pohodově tvořit.
Na co myslet, když chcete ušít maňásky z filcu:
1/ Materiál
Filc by měl být tenký ale pevný – vypaseného maňáska bude toporný a chlupatý měkký filc se bude táhnout a při sešívání krajů nebude držet.
2/ Tvar
Od klasické „raketky“ (myslela jsem si, že takhle má maňásek vypadat)…
jsem se dopracovala ke tvaru lehce falickému (na fotce budoucí královna)
Při hledání správného tvaru jsem musela vzít v úvahu, že maňásky bude používat i manžel, takže musí být dostatečně široké a zároveň nesmějí při hraní padat. A to se mi právě s „raketkou“ nedařilo. Vyvinula jsem si proto vlastní tvar. Je lidský, při ohýbání prstu vypadá maňásek věrohodně a navíc nepadá. Převratné řešení 
tkví v krčku a hlavičce. Krček je široký tak akorát pro jakýkoliv prst, ale: hlavička je vycpaná polyesterovou drtí, takže prst do ní zaboříte a maňásek drží. Pro představu: délka maňáska je 9,5 cm, šířka „sukénky“ 4,5 cm, šířka krčku 3 cm, šířka hlavičky asi 4,1 cm. Ručičky jsou také vyplněné drtí.
3/ Jak to spojit dohromady
Filc neslepíte. Tedy určitě ne tím, co jsem vyzkoušela já: Herkules, Stick It!, Glossy Accents, Diamond Glaze. Ačkoli jsem na internetu našla návody, že zaručeně funguje lepidlo na papír nebo Herkules…NE! Všechna lepidla se vsáknou, filc ztvrdne a ztmavne. A stejně se to neslepí. A navíc: pochybuji, že by slepený filc vydržel dětskou hru.
Sešívala jsem vyšívacími bavlnkami. Na připevnění očiček ale třeba i vlasů pana krále jsem použila monofilovou nit.
4/ Sešívání
Na sešívání dílů používám smyčkový steh.
Než začnete díly spojovat, je důležité si uvědomit, co všechno bude maňásek mít. Oči, pusu, nos, obočí? Vousy? Klokan kapsu? Méďa čumáček? A podle toho postupujte. Na sešitého maňáska se tyhle drobnosti moc dobře nepřišívají.
Nejprve tedy udělám obličej, pak si sešiji a vycpu ručičky. Potom začnu sešívat tělíčko, na příslušné místo vložím ručičku, změním steh na klasický, a po přišití ručičky pokračuji na hlavičku smyčkovým stehem a tak dál.
Vlásky a šatičky přijdou nakonec. Princezna má šatičky svlékací.
Koníček má hlavičku dutou až nahoru – základ stejný jako na človíčka, obličejová část přišitá jako první.
Vlk měl být z šedého filcu, ale ten co mám je moc tenký a vytrhává se po sešití, proto je hnědý. Takže spíš pejsek…
Vlk/pejsek rozložený na součástky:
Čeká mě jich ještě spousta, ambice mám velké, času méně.
PS: V IKEA mají dvě sady malých maňásků, ale nejsou klasicky pohádkoví, a já si navíc ráda dělám věci po svém. A až maňásky dodělám, s úlevou se vrátím ke svým milovaným papírům.
