Foto a text Astarte
Inkoustované okraje byly jednou z prvních scrapbookových technik, která mě velice nadchla. Jedná se o ostínování kraje papíru barevnými razítkovacími polštářky. Tímto jednoduchým úkonem lze výrobku dodat punc profesionality a kvalitně odvedené práce. Však se podívejte, oč lépe vypadá kartička s oinkoustovaným krajem než kartička holá.
Technika samotná je sice jednoduchá, ale zcela jednoznačně k tomu potřebujete barevné razítkovací polštářky. Na úplném začátku jsem barvila kraje vyzbrojena vatovou tyčinkou a lahvičkou hnědé tuše, ale s použitím razítkovacích polštářků se to opravdu nedá srovnávat – ani pracností, ani výsledkem.
ColorBox má na trhu razítkovacích barev velice zásadní postavení, a to jak dostupností svých výrobků, tak kvalitou a paletou druhů, tvarů a barev. Proto se také mé první a hlavní inkoustovací zkušenosti velice úzce pojí právě se značkou ColorBox.
Tak tohle byly úplně první inkoustovací barvičky, které jsem si mohla vyzkoušet (vlastnila je Iťa), a také pak úplně první, které jsem si po půlročním shánění pořídila. Musím s obdivem říct, že i ta Itina i moje sada stále dodnes barví a fungují – a máme je už nejmíň čtyři roky. Podzimní skladba barev je výborná, hodí se skoro na všechno. Jediný malý nedostatek je, že obdélníkovým profilem polštářku se špatně dostává do vnitřních rohů nebo úzkých výřezů, když potřebuji oinkoustovat třeba nějaký ornament.
Tento problém jsem se rozhodla vyřešit nákupem „očí“ neboli „cat´s eyes“ polštářků. Ty mají jednak příhodný tvar a také rozumnou cenu, aby člověk za spektrum více barev neutratil celé jmění. Špičkou „oček“ se dobře dostává do různých výřezů, širší plochou se inkoustují okraje stránek, sloupečkové sady barviček po šesti jsou šikovné a nezabírají mnoho místa – potud vše dobré. Objevil se jiný zádrhel – „očka“ prostě nestačí na scrapování ve větším rozsahu. Polštářky se hodně odrbávají a třeba už po roce aktivnějšího používání vysychají (což je nakonec logické, přece jen jsou to poměrně malé polštářky). Tmavě hnědé jsem zničila a „vyinkoustovala“ tři, než jsem usoudila, že takhle to nepůjde a budu muset pořídit něco většího.
Mezitím jsem ovšem objevila kouzlo petalek („petal point“). Spojují dohromady dobré vlastnosti „očí“ i větších obdélníkových polštářků. Celá sada vypadá jako velká květina z osmi polštářků a každý polštářek má na jedné straně šikovnou špičku a na druhé dostatečně velkou plochu. Dobře se vyndávají, dobře se aplikují, dlouho vydrží – no už mám zakoupené tři sady a jsem s nimi naprosto spokojená. Stejně jako ostatní barvy ColorBox se vyskytují ve variantách pigmentové (Pigment) a křídové (Chalk). Křídové jsou lepší na jemné inkoustování okrajů, pigmentky zase na razítkování – já používám oboje na oboje, ale je potřeba na to pamatovat a pigmentkami neinkoustovat s plnou vervou 🙂
Co se tedy mých zkušeností s ColorBoxem týká – na často používané oblíbené barvy bych doporučila pořídit si sadu „petalek“ a ty minoritní vyřešit nákupem „oček“. Nezanedbejte ani barvy, které nemáte moc rádi – tam pak jeden razítkovací polštářek může zastoupit totální absenci papírů i doplňků v dané barvě. Já se takhle vyhýbám fialové, takže si žádné fialové věci nekupuji, a mé jediné fialové razítkovací „očko“ už mockrát zachraňovalo situaci, když prostě nebylo fialového vyhnutí.
Nakonec přidám ještě jeden tip ohledně manipulace s polštářky. Polštářky ColorBox mají jednu nepříjemnou chybičku, že při usilovném používání se může polštářek od podkladu přiodlepit nebo rovnou odpadnout. Oboustrannou lepicí páskou i běžnými lepidly drží mizerně, naučila jsem se je přilepovat zpátky lepidlem z tavné pistole – opakovaně mi zatím už žádný neupadl. A na manipulaci s odpadlým polštářkem si raději natáhněte na ruku igelitový sáček, barvy drží opravdu výborně a na ledasčem.
Jinak jsem samozřejmě za ta leta vyzkoušela na inkoustování i další značky a razítkovací polštářky – svoje zkušenosti s nimi shrnu v dalším článku.
Astarte
