Foto a text Astarte
Jakmile propadnete scrapbookové vášni naplno, začnete zjišťovat, že scrap lze snadno propojit s mnoha a mnoha oblastmi běžného života. Ať již pro vlastní radost a potřebu nebo jako originální ručně dělaný dárek. Třeba takový vánoční receptář.
V naší rodině se vždycky dělalo hodně druhů vánočního cukroví – taková dvacítka těch osvědčených, zapsaných vybledlým písmem v mámině kuchařce, a pak vždy něco nového na vyzkoušení. Některé už zůstaly, jiné se neosvědčily a další rok se přidaly zase nové recepty. Něco z časopisů, od kamarádek zapsané na kousku papíru, narychlo opsané z televize – jak šel čas, posbírat každý rok všechny recepty dohromady a správně vytřídit zabralo několik hodin a výsledek nebyl vždy plně zaručen. Jako scrapující nadšenec jsem se rozhodla pro mou mamku vytvořit náš rodinný vánoční receptář. Pěkně s fotkami, každý recept na samostatnou kartičku, aby se nám dobře třídilo a vybíralo.
Prvním úkolem bylo sehnat vhodnou krabičku. Na to jsou nejlepší prodejny čajů a čokolády, případně hodně dobře vybavené domácí potřeby. Měla jsem štestí a sehnala jsem naprosto dokonalou vánoční krabičku příhodné velikosti, dokonce i s motivem cukroví. Vybrala jsem si kolekci papírů – konkrétně Bo Bunny Kitchen Spice (http://www.bobunny.com/kitchenspicecollection.html). Líbily se mi nejen barvy, ale i papíry s kytičkami, které jsem pak vystřihovala na zdobení. Nejdůležitější byl ovšem kartičkový papír (Kitchen Recipe Cards Cut Outs), kterých jsem si pořídila několik a všechny kartičky důkladně využila na recepty samotné, místa na poznámky i názvy cukroví. K papírům jsem jako základ kartiček zvolila tmavě červenou čtvrtku, padlo jich pěkných pár. A poslední nezbytnou součástí byly fotografie jednotlivých druhů cukroví. Právě teď před vánoci je vhodná doba, abyste si po napečení cukroví nafotily – pěkně s vánočními ozdobami a dekoracemi.
Velikost jednotlivých kartiček jsem propočítala podle velikosti krabičky (aby se vešly) a podle velikosti čtvrtek a běžného formátu fotografií (aby nebyly velké zbytky, to vždycky těžce nesu J). Doporučuji nejdřív nechat udělat fotografie a pak je přeměřit a podle nich teprve přesně řezat kartičky. Dále už následovala spousta vystřihování, lepení a zdobení. Důležité je rozmyslet si (a dobře si to u každé kartičky pohlídat), jestli budete spodní stranu kartičky orientovat tak, aby byla správně “hlavou vzhůru” po otočení na výšku nebo na šířku – tedy shodně orientovaná jako lícová strana – anebo obráceně. Já jsem zvolila shodnou orientaci kvůli kartotéčnímu zařazení v krabičce. Je to celkem jedno, jen aby to bylo na všech kartičkách stejné. Nechala jsem i pár volných kartiček jen s nalepenou ale nevyplněnou zadní stranou, abych měla prostor I pro další nové druhy cukroví.
Dárek se moc líbil, jen mi dalo trochu přemlouvání, abych mamku donutila opravdu kartičky používat. “Zamastí se, ušpiní, ošoupají a už je nebudu moct nikde ukazovat.” Nakonec se zadařilo, sem tam na nějaké kartičce už sice je mastný otisk prstu, ale já jsem ráda, že se mi podařilo vytvořit něco užitečného a používaného, co navíc udělá slavnostní chvíli už ze samotného výběru a pečení cukroví.
