Foto a text Jitka Dušáková
Kiarka má narozeniny… my máme přání jediný… hodně štěstí, zdraví… atd
16. Luka se nesla ve slavení narozenin. Jednou z oslavenkyň byla Kiarka… a já jsem cítila takovou tu velkou vnitřní povinnost jí „oplatit“ její úžasné přání, které jsem od ní k narozeninám dostala já. Jenže… takový obr projekt, který mi dala, bych psychicky i časově nedala… no, uznejte sami :-). Mám jej zarámovaný a visí mi tu v pracovně nad stolem…
A tak začala výroba mého „XXL MINI“ přání pro Kiarku… Na přání jsem si vybrala moji oblíbenou Zinski rodinu od Paper Artsy . Na akvarelovou čtvrtku jsem začala tisknout postavy od spodní strany. Navíc jsem si narazítkovala postavy na maskovací papír, tím jsem je pak překrývala i na akvarelové čtvrtce a přes ně razítkovala další řadu postav… Vybarvovala jsem anilinovými barvami. Pak jsem vše zatřela speciální maskovací gumou…
Maskovací gumu jsem použila poprvé a jak jsem začala zatírat, tak jsem se dost bála, aby se mi to pod tím nerozmazalo a guma šla dolů …
Jak speciální „guma“ pořádně uschla, distress barvou jsem zašpinila okraje… Teď si uvědomuji, že jsem to chtěla pocákat vodou, aby se na distress barvě vytvořily flíčky. Tak příště
… pak jsem prstem „sedřela“ z papíru gumu. Skvěle chránila tam, kde jsem nechtěla distress barvu.
Dlouho jsem chtěla vyzkoušet světýlka na přáníčku… a tady byla skvělá příležitost Vyřízla jsem střed kytky a podlepila 2 vrstvami pauzáku.
A teď pozor CHIBI TRONICS …. Tohoto jsem se opravdu bála… nejsem technický typ… Vyzkoušela jsem startovací balení, které mělo obrázkový návod. Chvíli jsem na něj koukala a pak si raději ještě k tomu pustila na youtobe video :-).
Podle návodu a videa jsem vše slepila, podlepila, nalepila…
Tady jsem zjistila, že jsem neměla dávat pryč horní lepítka… tam to nesmí lepit!!! … tak jsem to zase přelepila…
Po slepení nastala TA chvíle, kdy jsem chtěla říci „ACH“ … TA se nekonala, přání nesvítilo :-). Proto jsem kolem půlnoci povolala rozespalého manžela, který bohužel neměl moc chuť mi vše kontrolovat a otráveně jen světýlko domáčkl… to se hned rozsvítilo :-). Přání svítí po stisknutí srdíčka (enamelky) u spodní holčičky.
Řeknu vám, že jsem měla ohromnou radost. Z toho, že jsem to stále neodkládala a pustila se do toho… a také z toho, že jsem tušila, že Kiarce udělám radost. K přání jsem přibalila sadu razítek… a v pátek v Lukách Kiarce popřála.
Ještě jednou, moje milá Kiarko, VŠECHNO NEJLEPŠÍ!!!!