Foto a text Ekulka
Letní Hurásada 2014 s deníkem byla perfektní. Oblíbila jsem si ji hned, když mi přišla domů. Vytvořila jsem z ní asi 3 stránky do alba a pořád mi zbylo dost materiálu na deník na celý rok 2014. Jediné, co mi nevyhovovalo, byly rozměry deníku, na mě byly moc velké. Což ale nebyl problém, použila jsem deníček menší.
Výletník mám ráda proto, že netvořím Project life a do normálního velkého alba nezaznamenávám vše. Tak mám přehled, kde všude jsme byli a co vtipného a zajímavého se kde stalo. Jednotlivé záznamy píšu až po návratu domů, výletník na dovolené neberu, protože se znám a vím, že na něho stejně nebude čas. Mám s sebou jen zápisník a tak to, co vím, že bych si do návratu domů nepamatovala (ujeté kilometry, nastoupané metry, délku kravského stáda přecházejícího cestu atd.), si do něj normálně večer heslovitě zapíšu.
Chtěla jsem výletník nějak sjednotit, tak jsem mimo papírů ze sady používala stejná razítka, stejný způsob nadpisů a stejný formát fotek. Fotky jsem si tiskla doma a ořezávala do tvaru polairodových fotek. Písmenka na nadpisy jsem si prostě napsala na bílou čtvrtku, vystřihla a nalepila. Moc se mi líbily i nálepky, které k sadě patří. Postřeh pro příště, klidně jich může být víc :).
I když je už únor, loňský výletník ještě hotový nemám. Chybí mi asi 12 stran, ale doufám, že se k nim brzo dostanu. Na loňský rok padlo asi 70% listů, zbytek jsem vytrhla, protože by se mi do něj rok 2015 nevešel (a taky jsem „chytře“ na desky napsala rok 2014 :).
No a už přemýšlím, jak a do čeho zaznamenám rok 2015. Na Project life se necítím ani letos, zdá se mi, že můj život je moc jednotvárný a v podstatě stejný, takže to bude asi zase výletník a normální třicítkové album.
