Foto a text Avellana
Možná vás trošku zklamu – dnes to nebude nic z papíru, pouze slova. Asi za to trošku může každá z vás, která se s námi dělíte o svoje nápady i ty z vás, které nás tak upřímně chválíte. Když jsem se probírala příspěvky tady na blogu a vašimi komentáři, tak jsem si vzpomněla na jeden krásný článek, který jsem kdysi kdesi četla. Už přesně nevím kde to bylo, ale zato si pamatuji o čem. A tak si dovolím citovat – ačkoliv to nebude úplně přesně – neznámou scrapulenku:
…proč to vlastně děláme? Co nás, pro všechno na světě, nutí plížit se každou volnou chvilku k pracovnímu stolu a slepovat přáníčka či stránky? Proč utrácíme fůry (ach ouvej!) peněz za papíry, razítka, inkousty, šablony…?
A pak si vzpomeneme na výraz ve tváři člověka, kterému dáme vlastnoručně vyrobené přání, minialbum, kalendář. Překvapení, radost a nevěřící: „Tos´dělala sama?“ A kdykoliv příště tomu člověku dáváme dárek, tak čeká…ne na dárek, mnohem víc na přání, které ho provází.
Když se ale na přání či cokoliv, co samy vytvoříme, podíváme očima obdarovaného člověka, uvidíme víc, než jen šikovně slepené papíry. Vidíme čas a práci, kterou jsme vlastně spolu s dárkem rovněž věnovaly. To, že jsme přemýšlely co, jak a jak nejlépe chceme svým výtvorem vyjádřit, a že je to jen pro něj. A v tom je vlastní cena toho, co dáváme. Snad i v tom, že si uvědomíme, že jsme schopné něco vytvořit, něco, co jiným přináší takou radost.
Proto, milé scrap-kamarádky, tvořte. Buďte kreativní, zkoušejte nové a nové věci. Myslete při tom na to, že pokaždé, když někoho potěšíte vlastnoručně vyrobeným přáníčkem či jiným dárkem, svět bude trošku bohatší – a to radost, kterou svojí prací rozdáváte. …
A tak v čase, kdy každá z nás má trošku „pozadíčko v kalupu“ chci poděkovat – Jitce za to, že pro nás vymýšlí soutěže (a sponzoruje je), obětavě nám objednává věci na přání a vede tenhle blog, Pettii za to, že upravuje naše příspěvky (a že to někdy s těmi fotkami asi není jen tak) a všem, které píšete, fotíte a ispirujete nás ostatní.
A také vám ostatním za to, že je čtete, glosujete a dělíte se o nápady, které vás při čtení napadly – protože bez toho by to nebylo k ničemu.
Šťastné a veselé vánoce, hodně inspirace a tvůrčího nadšení do nového roku přeje Avellana
